Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (Zákon č. 274/2001).
Zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrný denní odběr vody nebo průměrná denní produkce odpadních vod menší než 10 m3, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50.
Vodoprávní úřad může na návrh stavebníka nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené v předchozím odstavci, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň dva odběratelé.
Vodoprávnímu projednání podléhá také zřízení odběru podzemní vody a vypouštění odpadních vod z různých čistících zařízení nebo vsakování dešťových vod.
Energetický zákon (Zákon č. 406/2000 o hospodaření energií) a navazující předpisy
V zákoně se uvádí podmínky nakládání s energií, to zahrnuje výrobu, přenos, přepravu, distribuci, rozvod, spotřebu energie a uskladňování plynu včetně souvisejících činností. V zákoně se uvádí pojem „obnovitelný zdroj energie“ jako zdroj, který se obnovuje přírodními procesy. Dalším pojmem je „druhotný energetický zdroj“, kterým se označuje zdroj energie, která vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie a při likvidaci odpadů.
Pro provádění a provoz teplonosných rozvodů mají podstatný vliv ustanovení Vyhlášky č. 151/2001 Sb. Vyhláška určuje maximální povolené úniky teplonosných látek a minimální tloušťky tepelných izolací.