Konstrukční řešení bazénu a jeho zabudování do země nebo do stavby se musí řešit s ohledem na všechny možné provozní stavy. Během provozu je bazén plný vody. Jestliže je součástí bazénového okruhu vody akumulační nádrž, hladina vody kolísá podle počtu návštěvníků v bazénu a podle četnosti praní filtru. Při čištění může být prázdný bazén i akumulační nádrž, prázdný bazén a plná akumulační nádrž nebo naopak. Hydrogeologickým průzkumem se stanoví maximální předpokládaná hladina podzemní vody. Předpokládaná maximální hladina však neznamená nejvyšší možná hladina. Podle složení hornin pod základem a podle osazení objektu do terénu se celý objekt nebo jeho část stane překážkou pro proudění podzemní vody. V okolí stavby se tím hladina podzemní vody zvedne nad úroveň uvedenou v geologickém průzkumu. Osazení bazénu se musí řešit tak, aby nemohlo dojít při prázdném bazénu k jeho vyplavení vztlakem vody. Vztlak vody při výšce hladiny podzemní vody 1 m nade dnem bazénu je 1000 kg/m2 dna bazénu. Bazény ze železobetonu mívají dostatečnou hmotnost konstrukce, aby odolaly vztlaku vody. Lehké plastové nebo nerezové bazény takovému vztlaku nemohou bez specielní úpravy vzdorovat bez poškození. Vztlak vody na dno nezávisí na celkovém množství vody v okolí, ale pouze na výšce hladiny vody, která vztlak způsobuje. K porušení tenkostěnných konstrukcí dochází i v případě, že se voda dostane do velmi úzké mezery mezi nádrží a betonovou ochrannou obálkou kolem nádrže.
Kromě podzemní vody by se v projektu měla posoudit míra ohrožení objektu stoletou vodou, protože pokud povodňová voda obklopí prázdný bazén, bude mít voda podobné účinky na konstrukci bazénu jako při zvýšení úrovně podzemní vody v okolí bazénu (pominu-li znečistění bazénu vodou povodně). Pokud už tato situace nastala, musí se po opadnutí vody počkat s očistěním vnitřku bazénu až do doby, kdy se sníží i hladina podzemní vody v okolí stavby.