Zakrývání hladiny

Z volné hladiny bazénu se odpaří asi 1 až 2 l vody z jednoho metru čtverečního plochy vody za den. K tomu se musí připočítat voda, která steče z plavců na podlahu, kde se její část odpaří. Množství odpařené vody závisí na spádu podlahy, její povrchové teplotě a případně na setření vody. Při odpařování vody se odebírá z vody velké množství tepla. Množství odpařené vody závisí na vzájemné rychlosti vzduchu a vody. Je jedno, jsetli se pohybuje vzduch nad klidnou hladinou (venkovní bazén) nebo proudí voda v jinak klidném okolním ovzduší (krytý bazén). Přibližně se dá předpokládat, že na rozhraní vody a vzduchu při pohybu se odpar zvyšuje asi 2x (voda protékající přepadovým žlábkem) až 4x (voda proudící z trysek atrakcí). Bazén o rozměrech 8 x 4 m má plochu klidné hladiny 32 m2. Bazén s přepadovým žlábkem kolem dokola má rozvinutý smáčený povrch asi 0,7 m2 na jeden metr délky (v závislosti na šířce žlábku). Při dvojnásobném odparu ze žlábku proti odparu z klidné hladiny a délce přepadového žlábku 24 m je celkový odpar ze žlábku stejný jako z 33,6 m2 klidné hladiny. Při výpočtu odpařené vody z hladiny se musí uvažovat i s odparem vody ze žlábku.
V bazénové hale nebo ve strojovně bazénu by měl být osazen odvlhčovač vzduchu. Odvod kondenzátu z odvlhčovače vzduchu by měl být zpět do okruhu bazénové vody nebo do kanalizace přes vodní zápacho-

zakrývání-bazén
bazén zakrývání bazén

zařízení-pro-zakrytí-hladiny
bazén zařízení pro zakrytí hladiny[/caption]

zařízení-pro-zakrytí-hladiny-umíštěné-pod-hladinou-vody
bazén zařízení pro zakrytí hladiny umíštěné pod hladinou vody

vý uzávěr. Odvlhčovač vzduchu je další zařízení, které by mělo být trvale v provozu, aby nedocházelo k vytváření plísní v koutech místnosti. Snížit výkon odvlhčovače vzduchu se dá použitím zařízení pro zakrývání hladiny.

Zařízení pro zakrývání hladiny jak pro vnitřní, tak pro venkovní bazény může být buď mobilní nebo stacionární. Stacionární zařízení může být buď vedle bazénu nebo může být ve vodě (obr. 43). Stacionární zařízení umístěné v bazénové hale zhorší vzhled bazénové haly a ubere místo z bazénové haly. Zařízení umístěné pod hladinou vody se vkládá buď do prostoru ve stěně nebo ve dně bazénu. Ve vytvořené „kapse“ pro navíjecí bubense musí zajistit výměna vody tak, aby zde nedocházelo k růstu mikroorganizmů. Dobře navržený a správně zakrytý prostor pro umístění navíjecího bubnu je proveden tak, že při běžném pohledu do bazénu není vidět.

Zakrývací lamely bazénu bývají duté, na průřezu většinou obdélníkové, prvky, které jsou mezi sebou pružně spojeny. Barva lamel může být různá, podle přání zákazníka. Tvar bazénu má být tak souměrný, aby se pro zakrytí hladiny dalo použít jedno zařízení. Při zakrývání hladiny se pomalu odvíjí navíjecí buben a zakrývací lamely vyplouvají na hladinu a pomalu se po hladině posunují k protější stěně bazénu. Na hladině se vytvoří souvislý kryt, který sníží odpařování vody z hladiny a sníží i přímé tepelné ztráty z hladiny vody. Pro venkovní bazény se používají speciální lamely, které zachycují infračervené záření ze slunce. Kromě snížení tepelných ztrát z hladiny v noci, se při slunečném počasí naopak teplota vody během dne v bazénu rychle zvyšuje.
V předcházejícím textu jsem uvedl poměr mezi odparem (a tedy i tepelnými ztrátami) z volné klidné hladiny a odparem z přepadového žlábku. Z tohoto poměru vyplývá, že pro snížení tepelných ztrát nestačí jen zajistit hladinu vody v bazénu. Návrh opatření pro úsporu energie při provozu bazénu musí uvažovat také se snížením tepelných ztrát odparem ze žlábku. To lze dosáhnout změnou místa odběru vody z bazénu během zakrytí jeho hladiny (v žádném případě se nedoporučuje přerušit cirkulaci vody v bazénu – to by vedlo k jejímu rychlému znehodnocení).
Uživatel bazénu by měl vzít v úvahu, že plovoucí lamelové zakrytí bazénu nenahrazuje pevné zakrytí hladiny vody. V některých reklamních letácích je vidět člověka nebo zvíře stojící na plovoucích lamelách. Pro dodavatele tato fotografie slouží jako důkaz pevnosti lamel. Pokud si uvědomíme, že lamely se navíjejí na buben, snadno si můžeme představit dítě, které si klekne k bazénu a ručkama se opře o volně plovoucí lamely na vzdáleném konci od navíjecího bubnu. Lamely se pod jeho váhou potopí a dítě spadne do vody, propadne mezi stěnou a lamelami pod hladinu a lamely mu uzavřou cestu ke vzduchu nad hladinou. Obdobně se může pod hladinu dostat i pes.