Naše země je téměř stoprocentně elektrifikovaná. Proto výstavba bazénu nebývá omezena limitem odběru elektrické energie ze strany jejího dodavatele. Samozřejmě by měl být návrh bazénu v souladu s tendencí po úsporách energie obecně a snížení provozních nákladů v řešeném objektu. V našich klimatických a ekonomických podmínkách se zatím nedá počítat s využitím fotovoltaických článků k výrobě elektrické energie. Ve světě se začínají fotovoltaické články používat. V Kalifornii je uzákoněno, že každý, kdo si na domě umístí fotovoltaický článek, může kdykoli dodávat přebytky vyrobené elektrické energie do veřejné sítě a v době, kdy má větší potřebu než výrobu, si může kdykoli stejné množství odebrat, aniž by za to musel platit. Je to vlastně vytvoření zásoby energie na velkém území, kde v některém místě je den a jinde noc. Vyrobená stejnosměrná elektrická energie se převádí na střídavý proud, který se automaticky přifázuje k veřejné síti.
V našich podmínkách se dá využít kogenerace. Kogenerace je výroba elektrické energie stacionárním plynovým motorem. Kogenerační jednotka je tvořena běžným automobilovým motorem, ke kterému je připojen alternátor střídavého proudu. Pro chlazení motoru se s výhodou využívá voda z bazénu. Do chladiče motoru se nedá přímo vpouštět bazénová voda. Musí se použít výměník voda/voda. Na jedné straně výměníku proudí horká voda z motoru (teplota kolem 90C), na druhé straně je v cirkulaci bazénová voda. Systém je založen na tom, že při výrobě 1 kWh elektrické energie vznikají přibližně 2 kWh tepelné energie. Nevýhodou kogenerační jednotky je hluk. Automobilový motor ve spojení s alternátorem vytváří hluk, který se musí utlumit, aby nerušil obyvatele domu. Návratnost soustavy se v dnešních cenových relacích pohybuje kolem 5 let.
