Technické normy jsou pojaty jako soustava obecně přijatých technických předpisů, které určují minimální možný standard. Nová právní úprava normalizace stanovená zákonem č. 142/1991 Sb. definuje technické normy jako v zásadě dobrovolné dokumenty. Podle tohoto zákona sice normy nejsou obecně závazné, ale jsou platné. Při případném soudním sporu nebo posuzování pro plnění pojišťovny, přihlíží soudní znalci k normativnímu řešení jako ke standardu řešení.
V České republice platí české technické normy, které byly zpracovány Českým normalizačním institutem, do češtiny přeložené evropské normy a evropské normy převzaté v originálu. Evropské normy jsou zpracovávány tak, aby vyhověly různým klimatickým a kulturním podmínkám napříč Evropou, mají některá ustanovení velmi obecná. Proto je na jednotlivých národních normalizačních orgánech, aby si podrobnější ustanovení zpracovaly sami. Základní evropské normy mají označení EN, za kterým následuje příslušné číslo normy.
Harmonizované normy mají v České republice označení ČSN EN, za kterým následuje číslo evropské normy. České národní normy mají označení ČSN. Kromě norem existuje ještě nižší závaznost předpisů. Vydávají je cechovní sdružení nebo výrobci zařízení a materiálů. Podle těchto předpisů se například provádí montážní práce na potrubních soustavách a jejich dodržení umožňuje zhotoviteli uplatnit záruky vůči výrobci zařízení.
Technicky lepší řešení se může realizovat bez potřeby schvalování. Jestli stavebník výslovně trvá na méně kvalitním řešení, než je stanoveno normou (a není při tom ohrožena bezpečnost osob nebo majetku), může mu být v jednotlivých případech vyhověno. Stavebník by měl být obeznámen se všemi nepříznivými důsledky pro plnění pojišťovny a pro soudní spory.
Jestliže se příslušná norma cituje v technické dokumentaci, která je součástí smlouvy o provedení díla, nebo je norma uvedena přímo ve smlouvě, stává se tato norma pro smluvní strany závazná. Ve smlouvě nebo v dokumentaci musí být výslovně použitá norma nebo jiný předpis přesně citován. Všeobecné vymezení (např. odkaz typu: „Stavba bude provedena podle platných norem a předpisů.“) není z hlediska práva platné pro posuzování soudních sporů. Řádný popis předmětu plnění s odkazy na dobře zpracovanou projektovou dokumentaci nebo na potřebné normy může stavebníkovi zajistit, že mu dodavatel provede dílo alespoň v kvalitě, která je považována za obecně přijatelný standard. Pro návrh bazénů nejsou vydány žádné specielní normy. Pro výstavbu bazénů platí normy, podle kterých se provádí stavební a montážní práce staveb obecně.
Tím, že normy přestaly být ze zákona závazné, řada prováděcích firem nabyla přesvědčení, že se normy nemusí dodržovat.
Velmi často se nedodržuje norma ČSN EN 1717. Podle této normy se musí voda z vodovodu pitné vody do bazénového okruhu připouštět volným výtokem min. 60 mm nad maximální hladinu vody v bazénu nebo v akumulační nádrži (obr. 29). Instalační firmy běžně propojují bazénový okruh armaturou, která je určena pro systémy ústředního vytápění (obr. 30). Tento způsob připojení může způsobit havarijní znečistění vodovodu pitné vody z veřejného zdroje vodou z okruhu technologické vody bazénu. Při přerušení dodávky vody z veřejného vodovodu pitné vody může dojít ke zpětnému toky vody v potrubí a tím k nasátí vody z technologického okruhu bazénu, ve kterém je vyšší tlak. Snaha co nejvíc vydělat vede k porušení podmínek technické normy. Obchodník neinformuje kupujícího o podmínkách certifikátu pro daný výrobek a vydává jej za použitelný i pro rozvody pitné vody (toho by mohla instalační firma použít v případě soudu při poškození zdraví osob v sousedních objektech, ale jen tehdy, jestliže by její advokát byl lepší než advokát protistrany). Pracovníci instalační firmy by měli vědět, že výtok, který umožňuje připojit hadici, musí být ve smyslu ČSN EN 1717 proveden tak, aby byl vnitřní vodovod ochráněn proti vniknutí znečistěné vody zpětným prouděním ve vodovodu. Způsob ochrany závisí na zatřídění možného rizika podle předpokládané míry znečistění. Nezávisí to například na představě řady instalatérů, že zpětná armatura zabrání zpětnému toku v potrubí. Skoro vždy je to pravda. Stačí však, aby jen jednou během provozu zpětná klapka nezavřela…Měli bychom mít na zřeteli pravidlo: „Jestliže se něco může pokazit, tak se to pokazí vždy aspoň jednou a většinou na Štědrý den večer.“ Ještě si všichni pamatují, jak havaroval raketoplán (má skoro všechny elementy jištěny 100% zálohou) pro netěsnost jedné malé gumičky za pár dolarů.
Důležitá norma ČSN 33 2000-7-702 (Elektrická instalace plaveckých bazénů a jiných nádrží) se týká elektrické instalace a vymezení zón, které vyžadují z hlediska zajištění bezpečnosti před úrazem elektrickým proudem specifická opatření (použití nízkého napětí pro svítidla pod vodou, vyloučení pobytu osob ve vodě během čištění bazénu elektrickým ponorným zařízením apod.). Požadavky normy je bezpodmínečně nutné dodržet i u sezónně užívaných bazénů bez ohledu na to, zda jsou pevné nebo demontovatelné. Projektovat a provádět elektroinstalaci mohou pouze osoby se zvláštním osvědčením podle Vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
Materiály pro instalace potrubí jsou běžně dostupné i v maloobchodní síti. Předpisy nenařizují kontrolu provádění instalací. To svádí prováděcí firmy k tomu, že se často neprovádí tlakové zkoušky potrubních systému. Nedostatečná příprava stavby, podceňování projektové činnosti, špatně uzavřená smlouva o dílo nebo neodborné převzetí díla mohou způsobit jak problémy s povolením stavby, tak mohou vyvolat potíže při provozu bazénu bez možnosti reklamace.